Den, který začal veselým muzicírováním, provozovaným s věcmi denní potřeby, pokračuje fatálním střetem s panem domácím ohledně nájemného, které bylo celou dobu placeno v nesprávné měně, a totiž v novozélandských dolarech. Během dvou let dosáhl dluh výše 7 727 dolarů, tentokrát ovšem v té správné, americké měně. Mládenci dostávají na jeho uhrazení jeden měsíc, na jehož konci se ocitají doslova na dlažbě. Bydlení u Murrayho nepřichází v úvahu z důvodu vzácné poruchy, kvůli níž musel kdysi odejít z novozélandské armády, a tak nezbývá, než vzít zavděk nabídkou bydlení u Douga a více než ochotné Mel. Situaci má zachránit nastudování muzikálu o osudech Conchordů z pera manažera Murrayho. Invazivní péče Mel inspiruje Breta k hororovému hudebnímu číslu Petrov, Jelena a já (Petrov, Yelyena, & Me), podanému ve stylu kramářského morytátu, muzikálová hudební směs pak ilustruje zlomové okamžiky celé americké anabáze kapely.